Meteorologické pojmy




Pojmy Popis
Rychlost větru Je meteorologický prvek popisující pohyb (proudění) vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Vítr vzniká mezi dvěma místy s odlišným tlakem vzduchu. Částice vzduchu jsou uváděny do pohybu silou tlakového gradientu (spádu) ve směru od vyššího tlaku k tlaku nižšímu. Vítr je tím silnější, čím je větší tlakový gradient, čili čím jsou hustší na synoptické mapě izobary.Přístroje na měření rychlosti větru se nazývají anemometry a měří se ve výšce 10m nad povrchem země.Rychlost větru se udává v metrech za sekundu nebo kilometrech za hodinu (1 m/s = 3,6 km/h). Pro odhad síly větru slouží  Beaufortova stupnice.

Wind direction - Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane. Směr můžeme vyjádřit přesněji pomocí azimutu (0°-40° severovýchodní, 40°-90° východní, 90°-130° jihovýchodní, 130°-180° jižní, 180°-220° jihozápadní, 220°-270° západní, 270°-310° severozápadní, 310°-360° severní) nebo také pomocí světových stran.
Wind gust - Nárazy větru Specifickým údajem rychlosti větru je tzv. náraz větru, což je maximální rychlost větru trvající alespoň 3 sekundy, která se objeví během 3 minutového intervalu.
Beafourtova stupnice
Stupeň Vítr Rychlost Na souši
m/s km/h
0 bezvětří < 0,5 < 1 kouř stoupá kolmo vzhůru
1 vánek ~ 1,25 1 - 5 směr větru poznatelný podle pohybu kouře
2 větřík ~ 3 6 - 11 listy stromů šelestí
3 slabý vítr ~ 5 12 - 19 listy stromů a větvičky v trvalém pohybu
4 mírný vítr ~ 7 20 - 28 zdvihá prah a útržky papíru
5 čerstvý vítr ~ 9,5 29 - 39 listnaté keře se začínají hýbat
6 silný vítr ~ 12 40 - 49 telegrafní dráty sviští, používání deštníků je nesnadné
7 mírný vichr ~ 14,5 50 - 61 chůze proti větru je nesnadná, celé stromy se pohybují
8 čerstvý vichr ~ 17,5 62 - 74 ulamují se větve, chůze proti větru je normálně nemožná
9 silný vichr ~ 21 75 - 88 vítr strhává komíny, tašky a břidlici ze střech
10 plný vichr ~ 24,5 89 - 102 vyvrací stromy, působí škody na obydlích
11 vichřice ~ 29 103 - 104 působí rozsáhlá pustošení
12-17 orkán > 30 > 117 ničivé účinky (odnáší střechy, hýbe těžkými hmotami)
 

 

Wind run - denní proběh větru je celková vzdálenost v kilometrech, kterou překoná vítr za 24 hodin
Teplota vzduchu základní meteorologický prvek udávající tepelný stav ovzduší, tj. schopnost vzduchu přijímat, nebo předávat tepelnou energii. Měří se přesným teploměrem, který je dokonale chráněn před přímým slunečním zářením v meteorologické budce ve výšce 2 m nad zemským povrchem. Teplota vzduchu se u nás měří ve °C.

Přízemní min. teplota vzduchu je nejnižší hodnota teploty vzduchu zaznamenaná těsně nad zemským povrchem na met. stanici za určité časové období. K měření přízemní teploty vzduchu se používá stejného teploměru jako pro měření min. teploty vzduchu v met. budce. Min. teploměr se umisťuje do speciálního stojánku ve výšce 5 cm nad zemí.
Wind chill - pocitová teplota bere v úvahu vliv větru na naše vnímání vnější teploty. Lidské tělo za teplot nižších než 37°C ohřívá okolní vzduch. Pokud je bezvětří, tento ohřátý vzduch se nehýbe a tím na těle vytváří jakousi izolační vrstvu. Jakmile ale začne foukat vítr, tento teplý vzduch je odvát pryč a pocit chladu se zvýší. Pocitová teplota je počítána na základě reálné teploty a rychlosti větru podle následujícího vzorce:

WCT = 13,13 + 0,62 * T - 13,95 * V0,16 + 0,486 * T * V0,16

WCT – pocitová teplota vzduchu, T – teplota vzduchu naměřená v meteorologické budce, V – rychlost větru
Heat Index - index horka Index horka se propočítává pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji, a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje.
Apparent Temperature - Zdánlivá teplota Zdánlivá teplota je kombinací několika faktorů a lépe vystihuje působení vnějšího prostředí na plně oblečené lidské tělo. Je to souhrn proměnných definujících tepelnou pohodu člověka, které jsou zahrnuty do jednoho ukazatele - vliv chladu větru (označovaného jako Wind Chill) a indexu horka (Heat Index). Proto jsou v této veličině zakalkulovány kromě teploty i vlhkost vzduchu a rychlost větru. Jedná se o poměrně složitý výpočet.
Zdánlivé teploty vyšší než 26,6 °C jsou obvykle spojeny s některými nepříjemnými pocity. Hodnoty blížící se nebo vyšší než 40,5 °C jsou považovány za život ohrožující, s možností těžkého vyčerpání z horka nebo úžehu, pokud je expozice delší nebo fyzická aktivita vysoká. Míra stresu z horka se může lišit v závislosti na věku, zdravotním stavu a tělesných vlastnostech.
Humidex Humidex je hodnota, která se používá k vyjádření vnímané teploty v kombinaci s vlhkostí jako jedno číslo. Humidex má formát teploty ve stupních Celsia, protože byl vyvinut v Kanadě. Hodnota do 29 stupňů je vnímána jako přijatelná, 30 až 34 stupňů jako nepohodlí, 35 až 39 stupňů jako velké nepohodlí a omezení velké fyzické námahy, 40 až 45 stupňů nebezpečí, 46 až 53 stupňů vyjadřuje velké nebezpečí, 54 a více indikuje ohrožení života.
Cloud base - Výška spodní základny mraků Výška spodní základny mraků (Cloud base) je poměrně důležitá veličina pro odhad dalšího vývoje počasí. Jde o veličinu dopočítávanou na základě měření jiných veličin (teplota, tlak a vlhkost vzduchu), proto je nutno ji brát trochu s rezervou, když neuvidíte žádný mrak a program předpokládá, že by ve výšce 1450 m měla být jeho základna. Obecně však platí, že čím výše je nastavena spodní hrana mraku, tím lepšímu počasí se těšíme.
Barometer - Atmosférický tlak Atmosférický vzduch vlivem síly tíže působí na zemský povrch tlakem (hydrostatický tlak), jehož velikost závisí na množství vzduchu ležícího nad danou plochou. Z tohoto důvodu je tlak nejvyšší u povrchu Země a s výškou klesá. Jako jednotka atmosférického tlaku se používá hektopascal [hPa], někdy se můžete setkat s jednotkou milibar [mbar], přičemž jejich vzájemný vztah je 1 hPa ~ 1 mbar. Na aneroidech bývá dodnes udáván v jednotkách Torr, čemuž odpovídá přepočet 1 torr = 1 mm rtuťového sloupce a 1 torr ~ 4/3 hPa. Za normálních podmínek je tlak 1013,25 hPa (pro 45° zeměpisné šířky, nadmořskou výšku 0 metrů a teplotu 273 °K). Tento tlak je považován za standardní. Aby bylo možné srovnání naměřeného tlaku vzduchu, používá se tzv. tlak přepočtený na hladinu moře, kdy naměřená absolutní hodnota tlaku vzduchu se přepočítá na srovnatelné hodnoty.
Vlhkost vzduchu meteorologický prvek popisující množství vodní páry ve vzduchu. Množství vodní páry ve vzduchu podmiňuje vznik oblaků a srážek. Její množství ve vzduchu je časově i místně velmi proměnlivé. Vlhkost vzduchu se měří vlasovým vlhkoměrem, nebo psychrometrem což je přístroj tvořený dvojicí stejných teploměrů, z níž jeden má čidlo suché (suchý teploměr) a měří teplotu vzduchu a druhý má čidlo obalené navlhčenou bavlněnou punčoškou (vlhký teploměr). Vypařováním vody z punčošky se odnímá vlhkému teploměru skupenské teplo vypařování a proto je jeho údaj zpravidla nižší než údaj suchého teploměru. Pomocí psychrometrických tabulek se z rozdílů údajů těchto teploměrů určuje vlhkost vzduchu a tlak vodních par.

Rosný bod je teplota, při níž vzduch dosahuje stavu nasycení vodní parou a ta se začne srážet. Jinými slovy je to teplota, na kterou by se musel vzduch za nezměněného obsahu vodní páry a beze změny tlaku vzduchu ochladit, aby množství vodních par v něm obsažené stačilo k jeho nasycení. Protože vzduch může za určité teploty pojmout jen určité množství vodní páry, při ochlazení pod rosný bod začíná „přebytečná“ vodní pára kapalnět a chladné předměty se vyloučenou vodou orosí. Takto vzniká nejenom rosa, ale i mlha, oblaky apod.

Srážky jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace (zkapalňování vodní páry) nebo desublimace (přeměna plynného skupenství přímo ve skupenství pevné) vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném, nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků, mlhy, nebo usazující se na zemském povrchu či na předmětech v atmosféře. U tuhých srážek se také měří výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota. Základním přístrojem pro měření srážek je srážkoměr jehož záchytná plocha je 500 cm2. Platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2. Pro registraci úhrnu a časového průběhu padajících kapalných srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy.

Sluneční svit udává počet hodin za den, měsíc, nebo rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu, tj. po které terénní předměty vrhaly zřetelné stíny. Trvání slunečního svitu závisí jak na délce dne, tak na výskytu oblačnosti a mlh. Sluneční svit se měří slunoměry (heliografy). Slunoměr využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných koulí ze speciálního skla, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek. Koule funguje jako čočka a sluneční paprsky vypalují do registrační pásky stopu závislou na délce a intenzitě slunečního záření.
UV záření je neviditelná část spektra v rozsahu 10 až 400 nm. UV záření může způsobovat mnoho zdravotních problémů a nemocí, jako nenapravitelné poškození buněk, rakovinné bujení, stárnutí kůže, dále může potlačovat funkce imunitního systému apod. Charakteristika a citlivost UV senzoru Vantage Pro je téměř shodná s citlivostí lidské kůže na UV záření (nejvyšší citlivost je na UVB záření v oblasti 290 až 320 nm). UV senzor registruje záření ve spektru 280 – 360 nm , zatímco naprostá většina záření UVC (kratší vlnová délka než 290 nanometrů) je pohlcována zemskou atmosférou. UV záření proniká hlouběji do pokožky, kde způsobuje poškození. Používejte proto zobrazované údaje o UV záření pouze k informativním účelům a ne k určování hranice UV záření, kterému se vystavujete!
1 UV index = 25 mW m-2 (25 miliwattů na metr čtvereční)
1 MED = 58.3 mW m-2 h-1 = 210 J m-2-1
Z výše uvedeného je patrné, že 1 MED bude mít samozřejmě odlišný vliv na osoby s různým fototypem pleti. U někoho může zrudnutí způsobit dávka již 0.75 MED, u velmi tmavé pleti např. až 2.5 MED.
UV - Index UV index je dán úrovní tzv. erytemového slunečního ultrafialového záření a je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický efekt záření na lidské zdraví. V naší geografické oblasti se UV index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15 nebo 16. Všeobecně se dá říci, že čím výše je Slunce nad obzorem (za jasného počasí), tím vyšší je UV index a tím větší dávka UV záření, která zasáhne exponované živé organismy. Nejvyšších hodnot u nás dosahuje UV index v létě v poledních hodinách. Podle hodnoty UV indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému záření. Význam jednotlivých hodnot UV indexu najdete v tabulce

UV - Index Hodnoty slunečního ochranného faktoru (SPF) doporučené pro jednotlivé fototypy kůže při prvním opalování
IIIIIIIV
vždy rudne, nikdy nezhnědneobvykle rudne a málo hnědne vždy hnědne a někdy rudnevždy hnědne a nikdy nerudne
1 - 31510 5-
4 - 62520 105
7 - 94030 2015
10 a více5040 3020
Solar Radiation - Sluneční záření  Spektrum slunečního záření se dělí na:
  záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm)
  záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm)
  záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)
Tropická noc minimální teplota v noci musí být vyšší (nebo rovna) 20°C
Tropický den

maximální teplota vzduchu musí být vyšší (nebo rovna) 30,0°C

Letní den

maximální teplota vzduchu musí být vyšší (nebo rovna) 25,0°C

Chladný den maximální teplota vzduchu musí být nižší (nebo rovna) 10,0°C
Mrazivý den

minimální teplota vzduchu musí být nižší 0,0°C

Ledový den

maximální teplota vzduchu musí být nižší 0,0°C

Arktický den

maximální teplota vzduchu musí být nižší (nebo rovna) -10,0°C

Vysvětlení pojmů je převzato z webových stránek OK5AW - Radioamatérské stránky a stránky o počasí , Český hydrometeorologický ústav