Astronomické pojmy
Na stránkách o počasí se vyskytují i základní astronomické pojmy (východ Slunce, svítání, soumrak apod.),některé z nich jsou zde vysvětleny.
Mezi ty základní patří zejména:
- solární svítání a soumrak
- občanské svítání a soumrak
- astronomické svítání a soumrak
- délka dne
- délka denního světla
- poledne a půlnoc
Všechny tyto časové údaje se mění v závislosti na mění na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné mít např. v programu Cumulus správně nastavené zeměpisné souřadnice místa pozorování. Nyní k jednotlivým pojmům:
Solární svítání a solární soumrak je čas, ve kterém Slunce dosáhne horizontu, bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu a západu Slunce. Časový úsek mezi těmito dvěma časy je potom délka dne, resp. délka noci.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje. Je to okamžik, kdy Slunce je právě 6 stupňů pod obzorem. Časové období mezi občanským svítáním a východem Slunce se nazývá svítání nebo rozbřesk, podobně je také definován soumrak. Časový úsek mezi občanským svítáním a občanským soumrakem se nazývá délka denního světla. Laicky vyjádřeno je to období, kdy lze rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě.Schématicky je to znázorněno na následujícím obrázku.
Astronomické svítání a astronomický soumrak je okamžik, kdy Slunce je 18 stupňů pod obzorem. Období mezi astronomickým soumrakem a svítáním se nazývá astronomická noc. Je to období, kdy ztmavne obloha a jsou prostým okem pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy.
Sluneční poledne popisuje okamžik, kdy Slunce prochází místním poledníkem v hvězdném čase. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje své nejvyšší výšky na obloze. Okamžik, kdy sluneční poledne nastane, závisí na zeměpisné délce a datu. Opakem poledne je půlnoc.
Všechny fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání svítání a soumraku prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po určitou část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny 55 minut), kdy soumrak trvá celou noc (pravá - astronomická noc nenastává). V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.
Poznámka: Podobným způsobem jsou také definovány pojmy nautické svítání a nautický soumrak jako okamžik, kdy Slunce je 12 stupňů pod obzorem.
Vysvětlení pojmů je převzato z webových stránek OK5AW - Radioamatérské stránky a stránky o počasí